Divocí dlaci, jsou takoví, kteří se nedostanou do kontaktu s jiným dlakem, který by je mohl uvést do „dlačího života“. Mohou to být jak lidé, tak zvířata. Někteří nevydrží neznámé pocity a potřeby a jelikož se nedokážou měnit, mohou zešílet a mít velice silné sebevražedné sklony. Jiní, hlavně ti, kteří nepřijdou do styku s tvorem své druhé podoby, jsou na tom lépe. Většinou stráví celý svůj život v jedné podobě a nepoznají na sobě žádné významné odlišnosti od ostatních. Ztrácejí ale postupně vlastnosti dlaků včetně smyslu pro astrál (ten asi nejdříve). Pak ale mohou nastat velice vzácné případy, kdy se divoký začne samovolně proměňovat. Bývá to pro něho samotného utrpení, jelikož jeho mysl neví, co se děje s jeho tělem. To je jediný případ, kdy proměna může u dlaka vyvolávat záchvaty nepříčetnosti a může být velice nebezpečný, a to ať v jedné či druhé podobě. Jelikož ale svou druhou podobu nedokáže příliš dobře ovládat, je jasné, jak to s ním končívá.